Den 4. - směr Dubňany
Ranní Napajedla už nebyly tak špatné jako předchozí den. Vysvitlo sluníčko, začalo i hřát a tak se dalo přemýšlet i o tom, že bude pěkně a opět nezmoknu jako předchozí den. Věci jsem se snažil sice usušit, ale bohužel moc to nevyšlo. I stan to trochu odnesl a věci jsem balil i trochu od bahna - půjčeným hadrem z recepce jsem to trochu očistil ale co je moc, to je moc:) Po snídani, kdy jsem si dal gulášovou polévku, jsem opět vyrazil na další kus své naplánované cesty. Tentokrát mne čekala cesta zhruba 80km a měl jsem jet až na Slovensko a cílem se staly nakonec Dubňany.
Vyjel jsem z Napajedel směrem na Topolnou, tu jsem projel a po cyklostezce jsem dorazil Kněžpole. Dále pak pokračoval do Uherského Hradiště podívat se na nejkrásnější nádraží roku 2011. No dle mého...sice to bylo hezké, ale nevím jestli zrovna nejkrásnější...asi z ostatních nádraží měli slabou podporu při hlasování:)) Z Uherského Hradiště mne cesta vedla po cyklostezce do Kostelan nad Moravou a dál okolo rybníků u Ostrožné Nové Vsi. Prohlédl si golfové hriště, viděl přistávat letadlo na letiště a pokračoval dál. Chtěl jsem se stavit ve vinotéce, která je i na mapě označena, ale bohužel zrovna byl státní svátek a tak měli otevřeno až od dvou odpoledne:( Z Ostrožné do Uherského Ostrohu a stále po cyklostezce okolo Baťova kanálu. Dorazil jsem do obce Vnorovy a vydal se podívat na lanovku pro lodě u Baťova kanálu. Trochu jsem se tam projel, viděl pár hezkých věcí, pokecal s obsluhou u lanovky, dal si pár kofol a jel dál. Teda když jsem si objednával dokonce tři kofoly, tak se na mne dívali jak na blázna, protože jsou prý moc drahé - 20,- za lahev bylo prostě moc:)) Z Vnorovy jsem projel Lidéřovice a čekala mne Strážnice. No a odtud mám jednu špatnou zkušenost - pokud tam někdo někdy pojede, rozhodně nezůstávejte na jídlo v té pizzerii na náměstí...hrozná doba na obsluhu, jídlo, pití atp...prostě čekal jsem tak celkově snad hodinu a půl.
Ze Strážnice mne to zavedlo na historické vinné sklepy v Petrově a odtud už byl jenom kousek do Sudoměřic, které jsou na hranici se Slovenskem. Tou jsem projel cca ve 14:30. Dorazil jsem do Skalice a velmi mne překvapilo, jak to město je hezké, upravené a má spoustu pěkných věcí k focení - viz foto;) Celá návštěva Slovenska nakonec netrvala ani ne hodinu - na české hranici jsem byl v 15:30 a to jsem jel okolo cirkusu a pár zajímavých míst okolo Kátova.
Po hranici mne čekal Hodonín, kde jsem úspěšně zabloudil, vyfotil pár fotek, nabral si vodu a jel jsem dál. Musím ale řict, že už jsem začínal mít tak nějak dost...za sebou cca 80km a ještě mi jich pár zbývalo - přeci jenom Dubňany jsou od Hodonína docela kousek. A aby toho nebylo zrovna málo, tak celou cestu do Dubňan to šlo stále do kopce...takže nakonec přišla na řadu i sušenka (med a oříšky od Vietnamců - vřele doporučuji) a podobné věci na dobití energie... Cesta z Hodonína nakonec trvala neskutečně dlouho - něco přes hodinu, protože se jelo docela pomalu a hodně hodně unaveně. Ale vše dobře skončilo a dorazil jsem do kempu Josef, kde mne uvítal velmi příjemný majitel a celkově kemp působil spíše rodinnou atmosférou - což jsem rozhodně nečekal.
V kempu jsem konečně pořádně a řádně postavil stan - holt zkušenosti;) Vydrhnul se a vypral jsem si i věci - přeci jenom už měli kde uschnout - svítílo slunce a tak byla škoda toho nevyužít. K jídlu jsem si dal utopence a dobrou grilovanou klobásku. Pak jsem si pokecal s lidma okolo a přítom zjistil kam by se dalo druhý den jet. Dostal jsem docela dobrou radu a tak sem se docela těšil jaké to bude. Pak se začalo hrát na kytaru, pískat na píštalu, foukat na harmoniku a zpívat. Sice to aktéři vydrželi cca do 2 do rána, ale já to zabalil před půlnocí a šel se vyspat.
A stav tachometru k dnešnímu dni celkem 98km, čistý čas jízdy 5:34 a průměrná rychlost 17,5km/hod.
