Cesta ala záchrana na kolobce:)))
Dnes byla celá cesta souhra velkých a malých náhod...v první řadě se mi vůbec nechtělo a vyrazil jsem až skoro v 8 večer. Ještě za brankou sem se rozmýšlel kam vlastně vyrazím a nakonec padlo rozhodnutí směr Bílovice jen tak na pohodu. V Obřanech jsem to nakonec dal směrem sice na Bílovice ale po hlavní silnici, takže pěkně do kopce. Těsně před Bílovicemi, je nevím proč, udělaná cesta z evropských dotací a je to polňačka...holt asi pěkný lobing;) Na druhou stranu, po této cestě člověk dorazím k ranči, kde se dají nejen vidět ale i půjčit koně, takže tam asi velmi brzo zavítám - holt kůň je zvíře, na kterém bych se opravdu chtěl projet a doufám, že to jednou vyjde. Jinak samozřejmostí byl krásný západ slunce na obzoru a spousty koní v ohradách;) Vřele doporučuji...A když se člověk ohlédne na druhou stranu, uvidí Brno z úhlu, který jen tak nezná - resp. spousta lidí ho nebude znát, neb to jsou končiny, kam lidi moc nechodí.
Po pokochání se pěknou přírodou, jsem vyrazil zpět na svoji cestu...v klídku jsem projel Bílovice a jedu si tak pomaličku polehoučku po cyklostezce a když tu přede mnou tři človíčci a z toho jeden pajdá a dva ho podpírají. Říkal jsem si dobrý, jsou v pohodě, to se stává, jdou a vypadá to že jsou celí, tak prostě pojedu dál. Ale nedalo mi to a tak jsem se otočil a zeptal se jestli něco nepotřebují. A výsledek? ...slečna to dopajdala/doodřážela zdravou nohou na kolobce hezky až na konečnou - což byly zhruba 2-3km a byla ráda protože nemusela pěšky - odpočala si jak noha, tak i všechno ostatní co měla odřené...a nebylo toho málo - aj tričko natržené (ale podprsenka prý vydržela;))...A já si to zaběhl hezky vedle nich a druzí dva to pěkně dobruslili. Naštěstí už bez zranění;)) A při závěrečném posezení na konečné v baru, se z nich vyklubali velmi milí a mladí blázni do sportu a zcela určitě, pro jeden pád na bruslích, nad ním nezanevřou:) Takže sportu zdar a koloběžka, jak se zdá, se hodí i jako vhodný záchranný prostředek;)
A stav tachometru pro dnešní den? Myslím, že bylo důležitějsí dnes pomoci než počítat kilometry;) A proto všem co to čtou - přeji velmi málo pádů na čemkoli a když už, tak ať Vám vždy někdo podá pomocnou ruku a vy sami neváhejte a podejte ji, když někdo potřebuje. Sami nevíte kdy se tato ochota hodí Vám;)
_gallery-big.JPG)
